Angiografie

Obor vyšetření: Interna - Angiologie

Další názvy: arteriografie, flebografie, koronarogfafie, rentgenové kontrastní

Nemoci při kterých se provádí angiografie

V textu najdete: Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření

Popis angiografie

Angiografie znamená v obecném slova smyslu zobracení cévního řečiště. Podle toho, která část řečiště se zobrazuje se mluví také o arteriografii (artérie znamená tepna, jde tedy o zobrazení tepen) či o flebografii (zobrazení žil), nebo konkrétněji například o koronarogfafii (zobrazení koronárního řečiště, tedy cév zásobujících srdce).

V užším slova smyslu se jako angiografie označuje rentgenová zobrazovací metoda, při které se do tepenného řečiště dané oblasti vstříkne jodová kontrastní látka a požadovaná oblast se poté zobrazí pomocí rentgenových paprsků. Pro aplikaci kontrastní látky se zavádí katétr nejčastěji přes stehenní tepnu, kam se lze dostat vpichem v třísle.

Jedná se tedy o tzv. invazivní metodu (jako invazivní metody se označují ty, při kterých se porušuje povrch těla) a vyžaduje obvykle hospitalizaci na 24 hodin.

Angiografie dokáže dobře zobrazit onemocnění cévního řečiště jako je zúžení tepny aterosklerózou či cévní aneurysma (vakovité rozšíření cévy, výduť).

Přímo při angiografii lze navíc některá tato onemocnění rovnou pomocí zavedeného katétru odstranit, jde tedy o metodu nejen vyšetřovací, ale i léčebnou.

Princip angiografie

Pro angiografické vyšetření je nejprve potřeba zavést do cévního řečiště katétr, což se provádí pomocí tzv. Seldingerovy metody, nejčastěji punkcí stehenní tepny z třísla. Tříslo se nejprve vyholí, vydezinfikuje a ohraničí sterilními rouškami. Po provedení lokální anestézie lékař speciální jehlou nabodne stehenní tepnu a skrz ni pak zavede tenký kovový drátek (vodič) a jehlu může vytáhnout. Vyšetření se provádí na specializovaném angiografickém pracovišti, nad vyšetřovaným je pohyblivé rameno rentgenu a lékař tak může průběžně kontrolovat polohu nástrojů, které zavádí. Po zavedení vodiče zavede obvykle lékař do tepny po vodiči takzvaný sheath, což je plastová trubička, skrz kterou lze zavádět nástroje do tepny, pojistka ale přitom zabraňuje vytékání krve ven z tepny. Lékař poté skrz tuto trubičku zavede do požadované oblasti katétr pod rentgenovou kontrolou – při výkonu lékař sleduje obrazovku s rentgenovým obrazem. Katétrem se do dané oblasti vstříkne** kontrastní jodová látka**. Kontrastní látka zvýšeně absorbuje rentgenové záření a tak se v rentgenovém obrazu zviditelní místa, kudy protéká. Lékař rentgenový obraz sleduje na obrazovce a může tak lokalizovat například cévní zúžení či místa, ze kterých kontrastní látka uniká z cév do tkání.

Podle druhu cévního onemocnění pak může lékař přistoupit k nějakému léčebnému zákroku. Při přítomnosti zúžení tepny (nejčastěji na podkladě aterosklerózy), kvůli kterému jsou tkáně špatně zásobeny krví a nemůžou tak správně fungovat, může lékař provést výkon, kterým postižený úsek rozšíří a obnoví tak dostatečný krevní průtok v postižené tkáni. Takovým výkonem je PTA – Perkutánní Transluminální Angioplastika, kdy lékař cévu zevnitř rozšiřuje pomocí nafukovacího balónku, popřípadě zavede tzv. stent – výztuž tepenné stěny, která udrží její dostatečný průsvit. Jiná léčba se provádí u aneurysmat, což jsou vakovitá rozšíření v daném místě nedokonalé cévní stěny, která by bez léčby mohla prasknout a zakrvácet okolí. Lékař je při arteriografii může různými metodami ucpat, aby se tak nestalo.

Rizika angiografie

Angiografie, jako každá invazivní metoda má určitá rizika, která jsou ale velmi malá, a pokud vám ji váš lékař doporučil, riziko vašeho onemocnění ponechaného bez léčby by bylo mnohonásobně vyšší. Riziko vyplývá jednak z nutnosti podání kontrastní látky, která může navodit alergickou reakci, a jednak z napíchnutí cévy, která pak může krvácet. Jako kontrastní látka se podává roztok sloučeniny jódu, případné alergické reakci se u ohrožených osob předchází premedikací, tedy podáním léčiv, která snižují alergickou reakci.

Je třeba lékaři sdělit, zda jste na něco alergičtí, zejména na jód, aby mohl zvážit, zda riziko není příliš vysoké, popřípadě zvážit premedikaci.

Kontrastní látka se vylučuje ledvinami, pokud jsou vaše ledviny oslabené, představuje i pro ně kontrastní látka určité riziko, je proto třeba informovat lékaře o případném onemocnění ledvin.

Nejčastější komplikací angiografie je krvácení v místě vpichu, vznikne tak hematom, který se sám vstřebá do dvou až tří týdnů. Vzácně se mohou vyskytnout jiné komplikace vyplývající z manipulace v cévním řečišti jako je trombóza či embolie (tzn. ucpání nějaké cévy), tento risk je ale o mnoho nižší než ponechat nemocné cévy neléčené.

Při angiografii lékař zobrazuje cévy pomocí rentgenu, pacient tak musí být při tomto vyšetření vystaven malé dávce rentgenového záření.

Důvod k angiografii

Angiografie je vyšetřovací metoda cévního řečiště často spojená s jeho léčbou, podstupují ji tedy pacienti s onemocněním cév. Pokud vám ji váš lékař doporučil, jistě již máte za sebou jiná, neinvazivní vyšetření. Angiografii vám doporučí, pokud existuje naděje na odstranění vašich potíží například pomocí PTA (viz výše) provedené během angiografie. Také se používá například pro zobrazení cévního zásobení nádoru před operací a pomůže tak chirurgovi rozhodnout se pro typ operace.

Z cévních onemocnění, u kterých bývá indikována angiografie, se nejčastěji jedná o postižení cév vyživujících mozek (např.* stenóza karotidy* – zúžení krkavice), o ICHDK (ischemickou chorobu dolních končetin), o postižení tepen zásobujících ledviny či střeva.

Angiografie se také může použít pro vyšetření hlubokého žilního systému nebo pro vyšetření a případnou léčbu cévních malformací jako je aneurysma, které by jinak hrozilo prasknutím.

Co dělat před angiografií

Před vyšetřením je třeba informovat lékaře o vašich případných onemocněních a o lécích, které užváte. Kvůli podání kontrastní látky je pro lékaře zejména důležité, zda máte nějaké alergie (zejména na jód) či astma, onemocnění ledvin nebo štítné žlázy, zda nejste diabetik. Lékař se také bude ptát, zda nemáte poruchy srážlivosti krve či zda jste nezaznamenal/a tendenci ke zvýšenému krvácení. Z léků jsou důležité zejména ty, které ovlivňují krevní srážlivost (Warfarin, Pelentan aj.), tyto léky je třeba před vyšetřením zaměnit za injekčně podávaný heparin.

Den před vyšetřením se provádí krevní odběr pro vyšetření krevní srážlivosti. V den vlastního vyšetření je třeba přijít nalačno, to znamená nejíst a ani nekouřit minimálně 4 hodiny,v tuto dobu se může pouze pít nevelké množství vody. Den před vyšetřením je naopak vhodné pít větší množství tekutiny než obvykle, stejně jako po vyšetření, zlepší se tak vyloučení kontrastní látky. Před vyšetřením také pravděpodobně dostanete nějaké léky na ředění krve, a pokud jste alergici, také léky zabraňující alergické reakci (např. Prednison). Diabetici dostávají obvykle infuzi s glukózou a inzulínem. Poslední přípravou před angiografií je vyholení místa vpichu (třísla).

Průběh angiografie

Vyšetření angiografií se provádí ve speciálně vybavené místnosti. Pacient se položí na lůžko, nad kterým je umístěn rentgen na pohyblivém rameni. Lékař vydezinfikuje místo vpichu (nejčastěji tedy tříslo, odkud se přistupuje do stehenní tepny) a ohraničí jej sterilními rouškami, poté provede injekcí místní znecitlivění. Vpich anestetika by měla být jediná bolest, kterou pacient při vyšetření ucítí. Když začne anestetikum účinkovat, lékař napíchne tepnu a zavede katétr na požadované místo cévního řečiště pod kontrolou rentgenového obrazu, který neustále sleduje na obrazovce. Při aplikaci kontrastní látky může mít pacient pocit tepla rozlévajícího se v jeho těle, tento pocit je zcela normální.

Během vyšetření je neustále přítomen lékař, který s vámi komunikuje a může vám občas dát pokyn, abyste změnil/a vaši polohu či zadržel/a dech.

Vlastní vyšetření trvá obvykle asi 1 až 1,5 hodiny, záleží ale na typu výkonu.

Rekonvalescence

Když lékař vyjme katétr z tepny, ošetří místo vpichu bandáží a zatíží ho sáčkem s pískem. Musíte poté setrvat v klidu vleže až 24 hodin (délku klidového režimu určí radiolog), aby tepna nezačala krvácet. Lékař vám po vyšetření může předepsat protisrážlivé léky, aby se místo v cévním řečišti, na kterém provedl léčebný výkon, neuzavřelo sraženinou.

Po propuštění z nemocnice bývá doporučováno vyhnout se náročnějšímu cvičení na 7-14 dní, aby se tříslo mohlo dobře zahojit.

Výsledek angiografie

O vyšetření vás bude lékař informovat již v jeho průběhu, detailní popis průběhu angiografie s obrazovou dokumentací pak bude k dispozici do druhého dne.

Další názvy: arteriografie, flebografie, koronarogfafie, rentgenové kontrastní

Zkušenosti uživatelů s vyšetřením: angiografie

Přidejte zkušenost s vyšetřením angiografie

Implantace stentu - Ivanhoe62 (28.03.12)

Byl jsem dvakrát na zavedení stentu - angioplastika, je to opravdu nebolestivé, snad jen na začátku pokud-li se provádí operace přes paži je mírně nepříjemné roztahování cévy. V podstatě v dnešní době již je tento zákrok rutina, i když já měl komplikovaný zásah a tudíž jsem strávil na sále 2 hodiny - šlo o velice nebezpečné místo, lékař nechal na mně rozhodnutí, zda chci angioplastiku či mě má odeslat na bypass - a ten jsem opravdu nechtěl.

Takže nebát se toho, ale nepodceňovat nebezpečí, když už nám dělají angioplastiku, tak není vše úplně O.K., máme v srdci stent a ten je ač chceme nebo ne cizí těleso, a myslím, že to není ani navždy.

Zavedení stentu - zkušenost - kxindl (30.11.10)

Byla jsem na tomto vyšetření již pětkrát a přitom mi byly implantovány čtyři stenty. Při prvním vyšetření po infarktu myokardu to bylo velmi bolestivé a nepříjemné a aplikace stentu také bolela. Při druhé angiografii mi profukovali cévy balonkem a to také bolelo a další stenty byly také nepříjemné. U dalších vyšetřeních se jednalo jen o kontrolu a to se dalo už vydržet.

Angiografie - Příbram - Josef Pavlíček (10.07.10)

Toto vyšetření mi bylo provedeno v Příbrami a byl jsem velmi spokojen s přístupem lékaře a celého kolektivu.

Pepík

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.