CT

Obor vyšetření: Radiologie

Další názvy: počítačová tomografie, "cétéčko", computed tomography, výpočetní tomografie

Nemoci při kterých se provádí CT

V textu najdete: Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření

Obor vyšetření: radiologie

Popis CT- výpočetní tomografie

Vyšetření, o kterém se v nemocnicích mluví jako o „cétéčku“ se česky nazývá výpočetní tomografie a používá se pro něj také zkratka CT – z anglického „computed tomography“. Toto vyšetření dokáže zobrazit velmi detailně vnitřní stavbu lidského těla. Je to metoda rentgenová, různé tělesné struktury se zobrazují v různých stupních šedi na základě stupně zeslabení procházejícího paprsku rentgenového záření. Na rozdíl od prostého rentgenového snímku zde však hraje důležitou roli výpočetní technika. Výsledkem vyšetření jsou obrazy mnoha vrstev (skenů) z vyšetřované oblasti o šířce 1 – 10 mm, které si lékař prohlíží a zpracovává na počítači.

Nevýhodou vyšetření CT je ovšem nutnost použití rentgenového záření v daleko větší dávce než u běžného rentgenu.

Vyšetření se může provádět buď nativně, tzn. že se pacientovi při vyšetření nepodává žádná látka a není tudíž ani nutná žádná příprava, anebo se provádí CT s kontrastem, kdy se pacientovi podá roztok sloučeniny jódu.

Jak funguje výpočetní tomograf

Za prvního objevitele výpočetní tomografie se považuje Brit Godfried Newbold Hounsfield, na vynálezu pracoval také Američan Allan McLeod Cormack, oba byli oceněni Nobelovou cenou v roce 1979. Jak už bylo naznačeno výše, výpočetní tomografie zobrazuje tělo na stejném principu, který objevil Roentgen už na konci 19. století, oproti běžnému rentgenu se ale vyšetřovaná část těla prozařuje z mnoha úhlů a výsledné údaje zpracovává počítač. Vyšetřovaná osoba se nejprve položí na pohyblivou lavici, která se během vyšetření pohybuje sem a tam otvorem v prstenci odborně označovaném jako gantry (čti gentry). V tomto prstenci je umístěna rentgenka generující rentgenové záření a naproti ní jsou citlivé detektory, které převádějí rentgenové paprsky prošlé pacientovým tělem na elektrický signál proudící do počítače. Rentgenka s detektory se při vyšetření také pohybují – otáčejí se kolem pacientova těla, aby mohly vytvořit snímky z více úhlů. Vyšetřovaná oblast těla je rozdělena na mnoho tenkých vrstev, tzv. skenů, o tloušťce 1 – 10 mm (v některých moderních přístrojích i méně). Každá vrstva je snímána rentgenem zvlášť, a to z mnoha úhlů, z výsledných dat se pak v počítači matematicky zrekonstruuje obraz dané vrstvy. Lékař si pak vyšetřenou oblast těla může prohlédnout na obrazovce počítače po tenkých vrstvách, jakoby pacienta rozřezal, podíval se dovnitř a zase ho bez poškození složil. Navíc má k dispozici počítačový program, ve kterém může obraz různě upravovat, aby zvýraznil některé věci pro něj důležité. Může například vytvořit trojrozměrný obraz některého orgánu či zrekonstruovat řez v jiné rovině, než ve které bylo pacientovo tělo snímáno.

Kdy se provádí CT vyšetření?

Lékař vás může poslat na CT vyšetření akutně například po větších úrazech, zejména při podezření na poranění páteře či lebky. Co nejrychleji jsou také na CT vyšetření posíláni pacienti s cévní mozkovou příhodou, aby se odlišilo případné krvácení od nedostatečného prokrvení tkáně. CT se také používá pro diagnostiku a lokalizaci nádorových onemocnění, vaskulárních onemocnění (aneurysma) a mnoha jiných.

Rizika CT- počítačové tomografie

Při vyšetření výpočetní tomografií je pacientovo tělo krátkodobě vystaveno rentgenovému záření. Je to elektromagnetické vlnění o vlnové délce 10-9 až 10-11 metrů a o vysoké energii. Záření, které se absorbuje v těle, může poškodit živé buňky, zejména buňky, které se dělí. Záření použité při výpočetní tomografii je několikanásobně větší, než záření použité pro běžný rentgenový snímek, i tak je ovšem riziko nějakého poškození velmi malé.

Obecně se rentgenové vyšetřovací metody používají jen v případech, kdy je nutno je použít pro zvolení správné léčby, není totiž stanovena žádná minimální dávka rentgenového záření, která je ještě zdravá.

V těchto případech by tedy bylo mnohem nebezpečnější nepodstoupit CT vyšetření, protože by lékař nezjistil, co vám je a jak vás léčit. Pokud se jedná o vyšetření, které lze odložit, neprovádí se u těhotných žen, zejména v prvním trimestru těhotenství.

Další nebezpečí nežádoucích účinků u CT vyšetření vyplývá z podání tzv. kontrastní látky. Tato látka se nepodává vždy a lékař vás o její případné aplikaci vždy předem informuje. Jedná se o látku obsahující sloučeninu jódu. Může se na ní vyskytnout alergická reakce a to i u lidí, kteří nevědí, že jsou na něco alergičtí. U lidí zvýšené ohrožených alergickou reakcí (alergici, astmatici) se před vyšetřením podává lék zmírňující alergickou reakci a po vyšetření jsou všichni pacienti sledováni minimálně 30 minut v nemocnici, aby se při případné alergii mohlo léčebně zakročit.

Kontrastní látka se vyloučí z těla rychle ledvinami, pro nemocné ledviny to ale může představovat větší zátěž a je třeba zvýšeně pít.

Co dělat před CT- výpočetní tomografií

Zda je nutné se na vyšetření nějak připravit záleží na tom, zda se bude provádět tzv. nativní CT či CT s kontrastem. Nativní CT znamená, že se pacientovi nepodává žádná kontrastní látka a tudíž není nutná ani žádná příprava. Pokud vás lékař objedná na CT, bude vás informovat, zda se bude jdenat o CT s kontrastem. Při tomto vyšetření se pacientovi podá jodová kontrastní látka do žíly. Lékaře bude před vyšetřením zajímat, zda nemáte nějaké alergie, zejména alergii na jód, zda nemáte astma, onemocnění ledvin či štítné žlázy, zda nejste diabetik. V těchto případech bude zvažovat, zda je pro vás podání kontrastní látky vhodné. Na vyšetření CT s kontrastem je potřeba přijít nalačno, to znamená alespoň čtyři hodiny před vyšetřením nejíst. Pokud jste diabetik, je na to potřeba upozornit, aby se vyšetření přizpůsobilo vašemu režimu. Pacientům ohroženým alergickou reakcí se předem podává protialergický lék. V některých případech můžete být také požádáni o vypití kontrastní látky před vyšetřením – asi 500 ml hořké chuti. Před vyšetřením budete také zřejmě muset podepsat informovaný souhlas – potvrzení, že jste byl(a) obeznámen(a) s průběhem a možnými riziky vyšetření.

Průběh vyšetření CT

Pokud vám má být aplikována kontrastní látka, bude vám sestřička nejprve muset zavést kanylu do loketní žíly. Poté se uložíte na pohyblivou lavici a personál odejde do vedlejší místnosti, odkud vás může sledovat a mluvit na vás mikrofonem. Samotné vyšetření trvá mezi 5-ti a 10-ti minutami a po vyšetřované osobě se při něm vyžaduje nehýbat se a občas se nadechnout a na pár vteřin zadržet dech. Když vám bude do žíly vstříknuta kontrastní látka, můžete přitom mít pocit tepla rozlévající se po těle či nucení na močení, tyto pocity trvají však jen chvíli.

Minimálně 30 minut po vyšetření budete ještě muset setrvat pod dohledem v nemocnici, do té doby se totiž dostavuje většina alergických reakcí. Také je možné, že nebudete moci po vyšetření řídit, pokud dostanete jako protialergický lék lék snižující pozornost, o tom vás bude případně informovat lékař.

Výsledek vyšetření

Výsledné obrazy musí prohlédnout, zhodnotit a popsat rentgenolog. Pokud se jedná o akutní vyšetření, například pro úraz, budete jistě informován ihned. Jinak je k dispozici hotový výsledek lékaři, který vyšetření objednal, většinou do jednoho dne.

Další názvy: počítačová tomografie, "cétéčko", computed tomography, výpočetní tomografie

Zkušenosti uživatelů s vyšetřením: CT

Přidejte zkušenost s vyšetřením CT

Alergická reakce na CT - Lettuce1 (24.06.15)

Podstoupila jsem vyšetření na CT, a po podání JKL (jodové kontrastní látky) orálně i nitrožilně se mi objevila alergická reakce.

Před vyšetřením jsem užila Pregnisol 2 večer 1 ráno na potlačení případných alegických reakcí na JKL.

Vyšetření proběhlo a na jeho konci přišly komplikace. Nejdřív jsem začala nezastavitelně kýchat, pak mě začala svědit různá místa na celém těle, pocit horka, svědění kolem úst, rty, zuby a pak po celém těle, pak kašlat, to už se mi začalo zhoršovat i dýchání, a pak to šlo z kopce - zvýšil se mi tlak tak o 40 % a dusila jsem se.

Naštěstí to bylo vyšetření v nemocnici, a tak za pár vteřin u mě byli z ARO a dostala jsem do žíly kortizon a Dithiaden. Rychle se to zlepšilo, naštěstí..

Mám slabší ledviny a játra a močový měchýř, a dva roky skoro vyléčenou pylovou alergii (z dřívějších úporných stavů, teď momentálně tak dvakrát za sezonu kýchnu a zasmrkám).

Takže na cokoli výš uvedené se neléčím, víc piju a detoxikuji játra, nic závažného. I přesto netušená alergická reakce mě zaskočila.

Ale je fakt že jsem se dnes dočetla, že se má dělat předběžný test na alergickou reakci na JKL, ptali se mě jen, jestli nejsem těhotná a jestli nemám alergii na jód. Nic víc.
Dnes jsem den po a ráno jsem se vzbudila s kopřivkou, chraptím, cítím únavu, sucho v ústech, ale jinak ok. Snažím se pít co nejvíc.

CT žlučových cest - LPZR (09.07.14)

Pohodové, klidové vyšetření. Měla jsem před lety CT žlučových cest, člověk si prostě jen leží a myslí na něco přijemného. :-) Naštěstí reakce na kontrastní látku žádná, takže fakt OK.

Alergie na jód při CT - diorella24 (21.02.13)

Dobrý den,

také jsem v listopadu podstoupila CT kvůli dýchacím problémům. Při CT jsem ležela na lehátku se zkříženýma rukama za hlavou. Jakmile mi vpustili kontrastní látku do žíly, začalo mi být velmi horko, jakoby se mi chtělo čůrat a hlavně místo vpichu mě strašně štípaly, cítila jsem obrovský tlak jakoby mi jehla měla vystřelit každou chvilku ze žíly. Nevím jak to dlouho trvalo, ale pro mě to byla celá věčnost. Ale dalo se to vydržet. Když už jsem měla po vyšetření, zavřela jsem dveře a začalo mě hrozně svědit za pravým uchem, tak jsem se šla poškrábat a za uchem jsem si našla velký cca 3cm puchýř. Tak jsem zaklepala a ukázala to. Primář se lekl, i sestřičky začaly běhat, rychle mi něco píchly do žíly a musela jsem být ještě na oddělení 5 hodin na sledovaní. Strašně jsem se lekla, když jsem viděla co se kolem mě děje, i když jsem nechápala. Až mi puchýř zmizel, daly mi sestřičky léky na domů. A zeptala jsem se, co se dělo. Sestřička mi řekla, že jsem měla štěstí, že jsem byla hospitalizována, protože pokud bych byla ambulantně a nastoupila do auta, už jsem nemusela z něho vystoupit. Prý to byla alergická reakce na jód a mohla nastat smrt. Takže teď už jen si musím dávat pozor u lékařů, aby nepoužili při vpichu žádný jód.

Dithiaden při CT - amakika (20.09.11)

Dithiaden se nadále používá.

Kontrastní látka při CT vyšetření - ýmo (24.06.11)

Kvůli silným bolestem břicha mě v nemocnici poslali mimo jiné i na CT. Podepsala jsem informovaný souhlas, protože na vyšetření jsem ve svém zájmu chtěla jít a zjistit, co mi je. Píchli mi kontrastní látku a ruce jsem při vyšetření měla překříženy za hlavou (ležela jsem na lehátku). Chvíli se nic nedělo a pak začalo šílené horko - jakoby zvenku, pocit, jako když vás hodí do ohně. Trvalo to v řádech sekund, necelou minutu, ale připadalo mi to celou věčnost.

Kamarádka popisovala, že jí bylo po kontrastní látce jen teplo, asi jako když se počůráte do vody a že se kvůli tomu styděla. Já jsem se teda spíš vyděsila, protože mě varovali akorát že mi může být trochu teplo.

Vyšetření netrvá vůbec dlouho, to je ta dobrá zpráva. Jinak ta látka na snížení alergické reakce (Dithiaden) se už nepodává.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.