Koronarografie

Obor vyšetření: Interna - Kardiologie

Další názvy: angiografie srdce, koronární angiogram. rentgenové vyšetření koronárních tepen

V textu najdete: Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření

Popis koronarografie

Koronarografie je vyšetření, při kterém se zobrazují koronární (věnčité) tepny, za účelem jejich zhodnocení. Zobrazení se provádí pomocí kontrastní látky a rentgenového záření.

Nejčastějším důvodem k vyšetření je podezření na zúžení či uzávěr věnčitých cév. Koronarografie je invazivní vyšetření, může být spojena s určitými riziky a proto následuje krátká hospitalizace.

Koronární tepny jsou cévy které zásobují krví srdeční sval. „Koronární“ proto, že vytvářejí kolem srdce jakýsi věnec, latinsky corona. Zúžení nebo uzavření věnčitých tepen má za následek nedostatečné zásobení srdce živinami a kyslíkem – srdeční izchemii. Pokud nezačne v krátké době krev cévami zase přitékat, srdeční buňky v daném místě odumírají a vzniká zde srdeční infarkt.

Z historie koronarografie

Zásadní událostí, pro vznik této vyšetřovací metody vůbec, bylo zavedení katétru do srdce (katetrizace). Německý lékař Werner Forssmann jej v roce 1929 provedl sám na sobě.

Vlastní koronarografie vznikla v 60. letech 20. století, kdy byla vypracována technika zavedení katétru do odstupů věnčitých tepen z aorty.

Kdy se koronarografie doporučuje

Rozhodnutí o vhodnosti či nezbytnosti koronarografie spadá do kompetencí lékaře - kardiologa.

Na základě anamnézy, klinického obrazu (příznaků) a výsledků dosud provedených vyšetření je doporučeno kontrastní vyšetření věnčitých cév. Výsledky tohoto vyšetření slouží dále jako podklady při volbě dalšího léčebného postupu.
Nejčastějším důvodem k vyšetření je podezření na zúžení, případně uzávěr koronárních tepen, které vzniká především na podkladě kornatění neboli aterosklerózy těchto cév.

V důsledku zúžení cév se objevují typické příznaky- námahová bolest na hrudi a při úplném uzávěru pak infarkt myokardu. Účelem koronarografie je zobrazit průsvit věnčitých tepen, najít místa, kde je nebo jsou zúžené a uzavřené cévy. Informuje také o počtu a umístění postižených tepen a významnosti zúžení.
Dalším důvodem ke koronarografii jsou pak vrozené a získané vady srdce - především postižení srdečních chlopní.

Co dělat před koronarografií

Před plánovanou koronarografií je předem stanoven termín výkonu. Klient je také podrobně informován průběhu vyšetření, rozsahu prováděného výkonu a případném dalším postupu.

Koronarografie patří mezi invazivní vyšetření a může být spojena s určitými riziky. Z preventivních důvodů je spojena s krátkou hospitalizací.

Protože se jedná o náročnější zákrok je nutné podstoupit tzv. předoperační vyšetření u obvodního lékaře. Jedná se o zhodnocení aktuálního zdravotního stavu, vyšetření krve na krvácivost a srážlivost. Na závěr klient obdrží zprávu, kterou vezme s sebou k přijetí do nemocnice. Zpráva obsahuje stručné shrnutí dosavadních onemocnění, úrazů, alergií, užívaných léků, výsledky vyšetření.

V případě dohody zajistí toto vyšetření i zdravotnické zařízení, kde bude výkon probíhat. Důležité je také oholení místa kudy se bude katétr zavádět, aby bylo pro lékaře co nejvíce přehledné.

Ráno, v den vyšetření, přichází pacient nalačno. Jíst a kouřit není dovoleno od půlnoci. Tekutiny se naopak doporučují v dostatečném množství. Po přijetí se podávají léky na uklidnění a na ředění krve.

Před samotným vyšetřením je třeba se vymočit, odložit šperky a zubní náhradu, ženy musí mít odlakované nehty.

Průběh koronarografie

Koronarografie se provádí za sterilních podmínek na speciálním sálku. Součástí vybavení je, kromě přístrojů na monitorování základních životních funkcí, také rentgenový přístroj s obrazovkou. Vyšetření se provádí vleže a trvá přibližně 30 minut. Po celou dobu je kontrolována srdeční činnost pomocí EKG svodů na pacientově hrudi a čidlem připevněným na prstě snímáno okysličení krve. Důležité je klidně dýchat a po celou dobu výkonu neměnit polohu.

Nejčastějším přístupovým místem pro katetrizační vyšetření je pravé tříslo (stehenní tepna), méně často levé tříslo, loketní jamka (loketní tepna) nebo paže (pažní tepna). Zvolené místo se důkladně vydesinfikuje, následuje opich místním anestetikem a speciální dutou jehlou se provede vpich do stehenní tepny. Potom se zavádí katétr, kterým bude vstříknuta kontrastní látka do vyšetřovaných cév. Jeho pohyb a aktuální pozice se kontroluje rentgenovým přístrojem. Katétr se zavádí aortou až k začátku každé z věnčitých cév. Následuje aplikace kontrastní látky, to může doprovázet pocit tepla, který ale nesignalizuje nic negativního. Aplikovaná látka zobrazí průběh cévy a její průsvit, tedy i možná zúžení nebo uzávěr. Zobrazené cévy se dostatečně zdokumentují.

Po koronarografii

Po dokončení vyšetření je odstraněn katétr i jehla. Jako prevence proti krvácení je místo vpichu stlačeno tlakovým obvazem a zatíženo sáčkem s pískem. Pacient musí 6-8 hodin dodržovat přísný klid na lůžku, nesmí vstávat ani na toaletu. Jídlo a pití je dovoleno. Během této doby je jeho celkový zdravotní stav sledován zdravotnickým personálem.

Další den po vyšetření, pokud je vše v pořádku, je pacient propuštěn domů. Následující 2-3 dny musí dodržovat klidový režim, aby se dostatečně zhojilo místo vpichu.

Výsledek koronarografie

Předběžné výsledky vyšetření může lékař sdělit už po skončení koronarografie. Důkladnější zhodnocení a popis zhotovených rentgenových snímků je k dispozici ještě týž nebo následující den.

Někdy se lékař ihned rozhoduje k terapeutickému řešení už v průběhu koronarografie, po vyhodnocení cévy zvýrazněné kontrastní látkou. Jedná se o ošetření - roztažení zúženého místa nebo uzávěru balónkem, většinou doplněné o zavedení tzv. stentu (kovové výztuže) do uvolněného místa. Hlavním důvodem k použití stentu je snížení rizika opakovaného zúžení. V případě probíhajícího srdečního infarktu jde o nejúčinnější léčbu tohoto závažného stavu. Tato léčebná metoda se nazývá Perkutánní koronární intervence.

Další možností volby je chirurgické řešení – „přemostění“ uzavřeného místa - tzv. bypass, nebo medikamentózní léčba léky, které rozpouštějí sraženinu, případně ovlivňují aterosklerotic­ký plát.

Rizika koronarografie

Výskyt komplikací v přímé souvislosti s koronarografií je minimální. Mezi možná rizika patří krvácení v místě vpichu, které se projevuje modřinou. Ta vzniká nedodržením klidového režimu, kdy doba stlačení místa vpichu nebyla dostatečná. Řeší se pouze studenými obklady, klidovým režimem a pravidelnými kontrolami.
Ze stejného důvodu může vzniknout i poranění tepny v místě vpichu. Řešení spočívá v obvázání místa tlakovým obvazem a přiložením zátěže na danou oblast. Méně často následuje chirurgické sešití.

Další názvy: angiografie srdce, koronární angiogram. rentgenové vyšetření koronárních tepen

Zkušenosti uživatelů s vyšetřením: koronarografie

Přidejte zkušenost s vyšetřením koronarografie

Úleva po koronarografii - janik51 (15.10.12)

Zákroku se opravdu nikdo nemusí bát. Nebolí to, maximálně cítíte tlak na prsou. Mám 4 stenty a po zákroku se mi hodně ulevilo. Pokud má člověk bolesti, tak by se měl spíše těšit než se bát.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.