PET

Obor vyšetření: Nukleární medicína

Další názvy: pozitronová emisní tomografie, emisní počítačová tomografie, positronová emisní t

V textu najdete: Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření


Popis PET- pozitronové emisní tomografie

Pozitronová emisní tomografie je lékařské vyšetření z oboru nukleární medicíny, které se v klinické medicíně používá teprve od nedávné doby (od devadesátých let). Toto vyšetření zobrazuje rozdílné tkáně na základě jejich rozdílného metabolismu. Nejvíce se využívá v onkologii, ale také se používá v neurologii či kardiologii.

Princip zobrazení spočívá v záchytu záření vysílaného z těla pacienta, poté co mu bylo podáno malé množství radioaktivní látky. Tkáně se zobrazí podle toho, v jaké míře danou látku akumulují.

Princip PET

Pozitronová emisní tomografie zobrazuje různé tkáně na základě jejich různé schopnosti akumulovat v sobě podanou radioaktivní látku. V případě PETu, který se v současnosti používá v klinické medicíně, je touto radioaktivní látkou modifikovaná molekula glukózy. Glukóza je jednoduchý cukr běžně používaný našimi buňkami pro výrobu energie. Narozdíl od normální glukózy, která je obsažena v naší potravě, je do molekuly používané při PETu zabudovaný radioaktivní izotop fluoru 18F. Chemický název této molekuly je pak 2-fluor-2-deoxy-D-glukóza, což se zkracuje na FDG a o vyšetření se někdy mluví jako o FDG-PET. Vyšetření PET lze provádět i s aplikací jiných farmak, ta jsou však zatím používána jen ve výzkumu. Pokud vás tedy lékař poslal na PET, bude to právě FDG, která vám bude aplikována do žíly. Tato molekula je zajímavá tím, že je natolik podobná glukóze, že ji buňky vychytávají z krve a začnou ji štěpit stejně jako glukózu, aby získaly energii. To ale funguje jen s první reakcí metabolického řetězce, v další reakci se už tato molekula štěpit nenechá a zůstane uvězněna v buňce. Nebojte se, nezůstane uvězněna navždycky, postupně se pak z těla vyloučí, na chvíli ale v těchto buňkách zůstane a to je důležité pro vyšetření. Speciálním skenerem můžeme totiž detekovat, kolik radioaktivity se vyzařuje z různých míst těla.

Tak vlastně zobrazíme buňky podle toho, jak moc jsou „hladové“. Buňky vychytávající zvýšeně glukózu budou oproti okolí svítit, zatímco buňky, které nepracují a glukózu nevyužívají, budou oproti okolí tmavé. Aby bylo vyšetření co nejkvalitnější, je třeba vyšetřovat pacienty nalačno, tak totiž bude mít pacient nízkou hladinu glukózy v krvi a zdravé buňky nebudou motivovány k tomu, aby glukózu zvýšeně zpracovávaly.

Jak PET zrekonstruuje prostorový obraz vyšetřované oblasti?

Při vyšetření pomocí PET se pro vyrobení obrazu využívá jevů z jaderné fyziky. Radioaktivní látka vpravená do pacientova těla je takzvaný pozitronový zářič. To znamená, že při své přeměně na neradioaktivní izotop vyšle do okolí částici zvanou pozitron. To je antičástice elektronu a v našem prostředí nemá šanci na dlouhou existenci. Zanikne nejdále do jednoho milimetru od svého vzniku, přičemž vzniknou dva fotony mající každý energii přesně 511 keV. Důležité je, že každý elektron putuje přesně opačným směrem. Fotony se zaznamenávají takzvaným koincidenčním detektorem, to znamená že snímací prstenec, který je umístěn kolem pacienta, zaznamená ty fotony, které dopadly ve stejnou dobu na protilehlá místa prstence. Může se tak zároveň určit přímka, v jejíž těsné blízkosti toto záření vzniklo. Z nasbíraných údajů lze zrekonstruovat prostorový obraz snímané oblasti pomocí výpočetní techniky. Obraz není příliš přesný, má rozlišení asi 5 mm, a přínáší informace o funkčním stavu tkání, ale ne o anatomii. Proto se stále častěji používjí hybridní přístroje PET/CT, kdy jsou za sebou umístěny dva prstence – jeden pro vyšetření PET a jeden pro vyšetření CT, které má rozlišení asi 1mm. Pacient tak projede na lůžku oběma prstenci a výsledné údaje lze pomocí počítače zkombinovat a zrekonstruovat obraz s velkou výpovědní hodnotou.

Rizika PET - pozitronové emisní tomografie

PET je nebolestivá metoda, která není pro vyšetřovanou osobu nebezpečná. Pacientovi je podána radioaktivní látka, ale ve velmi malém množství, dávka záření, kterou pacient obdrží je srovnatelná s dvěmi rentgenovými snímkami hrudníku.

Je vhodné po vyšetření zvýšeně pít, aby látka byla co nejméně koncentrována v močovém měchýři a aby se co nejrychleji vyloučila.

Nevyšetřují se většinou těhotné ženy, o každém podezření na těhotenství je proto nutno informovat lékaře. Pokud žena kojí, lze vyšetření provést, ale je potřeba kojení přerušit na 24 hodin. Stejně tak se po vyšetřeníé nedoporučuje kontakt s těhotnými a s malými dětmi než se radiofarmakum z těla vyloučí, tedy asi 24 hodin.

Kdy a proč se PET provádí?

Nejčastějším oborem medicíny, která využívá PET, je onkologie. Nádorové buňky se rychle dělí a k tomu potřebují hodně glukózy, proto budou zvýšeně vychytávat FDG („radioaktivní glukózu“) podanou pacientovi a zobrazí se kontrastně proti okolí. PET se tak používá k vyhledávání neznámého primárního nádoru, k vyhledávání metastáz a k určení stadia nádorového onemocnění, ale i k sledování efektu léčby.

Dalším oborem, který PET využívá je neurologie. Pomocí PETu lze lokalizovat ložisko v mozku, které je zodpovědné z epilepsii.

Dalším použitím je například posouzení funkčního stavu srdečního stavu.

Co dělat před vyšetřením PET

Před vyšetřením pozitronovou emisní tomografií s aplikací FDG je většinou doporučováno vyhnout se nadměrné fyzické zátěži v předcházejících 48 hodinách. Namožené svaly mohou totiž zvýšeně vychytávat glukózu a mohl by tak byl snížen kontrast obrazu. Pacientovi bývá také doporučena dieta s nízkým obsahem cukrů během 24-ti hodin před vyšetřením, to znamená nejíst sladkosti, těstoviny, brambory a pod. Pacient může jíst maso, zeleninu, vejce. 6 hodin před vyšetření se nemá jíst ani pít slazené nápoje, pacient může požívat pouze vodu. V den vyšetření se obvykle nejprve provede kontrola glykémie (tzn. hladiny cukru v krvi), pokud by byla přípliš vysoká, bylo by třeba vyšetření odložit. Hladina glykémie se měří z kapky krve po vpichu do prstu. Diabetici v den vyšetření nesnídají a vezmou si s sebou do nemocnice své léky.

Je vhodné vzít si pohodlné oblečení bez kovových součástí.

Je třeba lékaře informovat, zda jste diabetik, zda nemůžete být těhotná, či zda netrpíte klaustrofóbií. Před vyšetřením budete vyzván(a) k podepsání informovaného souhlasu s provedením vyšetření.

Proces vyšetření PET

Jak jsem již zmínila výše, bezprostředně před vyšetřením vám bude nejprve změřena hladina glykémie z kapky krve odebrané po vpichu do prstu. Pokud nebude hodnota příliš vysoká, začne se s vyšetřováním. Nejprve vám bude podána nitrožilní injekce s radioaktivní glukózou. Po asi hodinovém intervalu od aplikace injekce se začne s pořizováním snímku. Je třeba odložit všechny kovové doplňky, mohly by se zobrazit na snímku. Uložíte se na lehátko, které bude pomalu projíždět prstencem, ve kterém je detektor.

Snímání bude trvat asi 20 minut, je třeba se při něm nehýbat.

Po skončení vyšetření je vhodné hodně pít, aby se látka co nejrychleji vyloučila. Radioaktivita se z těla vyloučí do druhého dne.

Výsledek vyšetření PET

O výsledku budete informováni vaším lékařem nebo lékařem nukleární medicíny.

Další názvy: pozitronová emisní tomografie, emisní počítačová tomografie, positronová emisní t

Zkušenosti uživatelů s vyšetřením: PET

Přidejte zkušenost s vyšetřením PET

Co bylo nejpohodlnější - Catynka (06.01.14)

Přítel absolvoval MRI sken, CT sken a pak PET/CT sken a zkonstatoval, že byl PET/CT nejpohodlnější.

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.