Spirometrie

Obor vyšetření: Interna - Pneumologie

Další názvy: funkční vyšetření plic, spirografie

Nemoci při kterých se provádí spirometrie

V textu najdete: Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření

Popis spirometrie

Spirometrií lékař zjišťuje funkci Vašich plic, tedy jak dobře jsou plíce schopné nádechu a výdechu. Spirometr je přístroj, který zakreslí vaše dýchání jako graf závislosti objemu plic na čase.

Princip spirometrie

Během vyšetření tvoří Vaše dýchací cesty se spirometrem uzavřený systém, takže Vy dýcháte do a z přístroje. Změny objemu vzduchu v přístroji zrcadlí změny objemu vzduchu v plicích.

Dechový cyklus

Nádech a výdech tvoří dechový cyklus, který se opakuje šestnáctkrát za minutu, ve dne, v noci, po celý náš život. Při jednom nádechu přivedeme do plic průměrně půl litru čerstvého vzduchu, tedy vzduchu, v němž je 21% kyslíku a jen 0,04%oxidu uhličitého. Při výdechu z plic odejde půl litru vzduchu s 15%kyslíku a 4,5%oxidu uhličitého.


Kyslík


Kyslík buňky potřebují pro účinnější získávání energie ze živin. Nejcitlivěji reagují na nedostatek kyslíku nervové buňky.


Oxid uhličitý


Oxid uhličitý je naopak odpadním produktem metabolismu. S vodou tvoří kyselinu uhličitou, takže při nedostatečném dýchání dochází k překyselení těla - acidóze. Když dýcháme příliš intenzivně, oxid uhličitý vydýcháme a naše vnitřní prostředí je zásadité – vzniká alkalóza.

Kdy vás lékař pošle na spirometrii?

Lékař Vás na toto vyšetření pravděpodobně pošle při déle trvajícím kašli, dušnosti, cyanóze (modravé zbarvení kůže), při sledování účinnosti léčby plicních nemocí, nebo před operacemi hrudníku.

Dělení plicních chorob

Plicní nemoci se dělí do dvou hlavních skupin, existují poruchy restrikční a obstrukční, a právě spirometrie pomůže lékaři rozlišit, o kterou z těchto poruch se jedná.

Při restrikčních poruchách (např. plicní fibróza) jsou všechny plicní objemy menší, ale rychlost výdechu zůstává normální.

Při poruchách obstrukčních (např. astma), je celkový objem plic normální, ale maximální výdechová rychlost je nízká.

Existují i poruchy kombinované, spojující malý plicní objem s malou výdechovou rychlostí.

Co spirometrie neumí?

Protože i po maximálním výdechu zůstane v plicích trochu vzduchu (reziduální objem), nelze spirometrií zjistit celkovou kapacitu plic. Pokud chce lékař tuto hodnotu znát, musí doplnit vyšetření např. celotělovou pletysmografií, nebo dilucí (ředěním) helia.

Co dělat před spirometrií

Před vyšetřením nekuřte, nejezte těžko stravitelná jídla a oblečte si pohodlné oblečení. V korzetu, nebo s utaženým páskem by se Vám špatně dýchalo. Cestu k lékaři si naplánujte s dostatečnou časovou rezervou, ať nejste dušní ještě před vstupem do ordinace.

Proces spirometrie

Spirometrie se nemusíte obávat, ale její výsledek velmi záleží na Vaší spolupráci s lékařem. Posadíte se před spirometr, dostanete kolíček na nos a budete požádáni, abyste ústy pevně obemkli náustek přístroje. Pak budete dýchat do přístroje podle pokynů lékaře.

Budete požádáni o maximální nádech a o maximální výdech. Velmi důležitou částí vyšetření je maximální nádech následovaný co nejprudším výdechem, dalším úkolem může být 15 sekund co nejusilovnějšího dýchání.

Celé vyšetření trvá 5 – 10 minut, malým dětem je mohou zpestřit počítačové animace, dítě se pak nesnaží pouze o maximální výdech, ale navíc chce sfouknout hořící svíčku, což je jistě zábavnější.

Výsledek spirometrie

Výsledek vyšetření si lékař ihned vytiskne jako dva grafy a sloupec čísel.
První graf ukazuje závislost objemu plic na čase, v druhém grafu je závislost průtoku vzduchu dýchacími cestami na objemu plic. Zkušené oko lékaře už z tvaru křivek pozná typ plicní nemoci.

Jaké objemy lékaře zajímají?
Lékař chce znát dechový objem, inspirační rezervní objem – kolik vzduchu lze ještě vdechnout po normálním nádechu a expirační rezervní objem – kolik vzduchu lze ještě vydechnout po normálním výdechu. Rezervní objemy využijeme při zvýšené zátěži těla.

Kapacity

Různé dechové objemy se dále sčítají v kapacity.

Vitální kapacita plic vzniká součtem dechového objemu, inspiračního rezervního objemu a expiračního rezervního objemu.

Celková kapacita plic je součtem vitální kapacity a reziduálního objemu (ten spirometrie nezměří).

Funkční reziduální kapacita plic je součtem reziduálního objemu a expiračního rezervního objemu.

Dynamické plicní objemy

Člověk se svým dýcháním vždy existuje v čase a tak je také nutno na různé plicní objemy nahlížet. Stejně důležitou hodnotou jako vitální kapacita plic je jednosekundová vitální kapacita. Ta ukazuje, kolik procent vitální kapacity jste schopni vydechnout za jednu vteřinu. U zdravého člověka je větší než 80%, nízká je u astmatiků, kterým výdech ztěžují zúžené průdušky.

Absolutní a relativní hodnoty

Jednotlivé hodnoty vidí lékař tak, jak jsou u konkrétního pacienta (paní Nováková má vitální kapacitu 3 litry), ale i v porovnání s průměrnou osobou stejného pohlaví, věku, výšky a hmotnosti (vitální kapacita paní Novákové je 85% normy).
Mladý vysoký trénovaný muž bude mít mnohem větší dechové objemy než starší drobná netrénovaná žena, přesto mohou být oba zdraví.

Normální hodnoty

  muži ženy
Klidový dechový objem 0,6 l 0,5 l
Inspirační dechový objem 3,2 l 2,9 l
Exspirační dechový objem 1,8 l 1,6 l
Reziduální objem 1,4 l 1,2 l
Vitální kapacita plic 5,6 l 4,0 l
Celková kapacita plic 7,0 l 5,2 l
Funkční reziduální kapacita plic 3,2 l 2,8 l

Další názvy: funkční vyšetření plic, spirografie

Máte zkušenost s tímto vyšetřením?

Nevíte si rady? Zeptejte se v diskusi nebo položte otázku do poradny lékařů.