V textu najdete: Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření
Obor vyšetření: radiologie
Popis CT- výpočetní tomografie
Vyšetření, o kterém se v nemocnicích mluví jako o „cétéčku“ se česky nazývá výpočetní tomografie a používá se pro něj také zkratka CT – z anglického „computed tomography“. Toto vyšetření dokáže zobrazit velmi detailně vnitřní stavbu lidského těla. Je to metoda rentgenová, různé tělesné struktury se zobrazují v různých stupních šedi na základě stupně zeslabení procházejícího paprsku rentgenového záření. Na rozdíl od prostého rentgenového snímku zde však hraje důležitou roli výpočetní technika. Výsledkem vyšetření jsou obrazy mnoha vrstev (skenů) z vyšetřované oblasti o šířce 1 – 10 mm, které si lékař prohlíží a zpracovává na počítači.
Nevýhodou vyšetření CT je ovšem nutnost použití rentgenového záření v daleko větší dávce než u běžného rentgenu.
Vyšetření se může provádět buď nativně, tzn. že se pacientovi při vyšetření nepodává žádná látka a není tudíž ani nutná žádná příprava, anebo se provádí CT s kontrastem, kdy se pacientovi podá roztok sloučeniny jódu.
Jak funguje výpočetní tomograf
Za prvního objevitele výpočetní tomografie se považuje Brit Godfried Newbold Hounsfield, na vynálezu pracoval také Američan Allan McLeod Cormack, oba byli oceněni Nobelovou cenou v roce 1979. Jak už bylo naznačeno výše, výpočetní tomografie zobrazuje tělo na stejném principu, který objevil Roentgen už na konci 19. století, oproti běžnému rentgenu se ale vyšetřovaná část těla prozařuje z mnoha úhlů a výsledné údaje zpracovává počítač. Vyšetřovaná osoba se nejprve položí na pohyblivou lavici, která se během vyšetření pohybuje sem a tam otvorem v prstenci odborně označovaném jako gantry (čti gentry). V tomto prstenci je umístěna rentgenka generující rentgenové záření a naproti ní jsou citlivé detektory, které převádějí rentgenové paprsky prošlé pacientovým tělem na elektrický signál proudící do počítače. Rentgenka s detektory se při vyšetření také pohybují – otáčejí se kolem pacientova těla, aby mohly vytvořit snímky z více úhlů. Vyšetřovaná oblast těla je rozdělena na mnoho tenkých vrstev, tzv. skenů, o tloušťce 1 – 10 mm (v některých moderních přístrojích i méně). Každá vrstva je snímána rentgenem zvlášť, a to z mnoha úhlů, z výsledných dat se pak v počítači matematicky zrekonstruuje obraz dané vrstvy. Lékař si pak vyšetřenou oblast těla může prohlédnout na obrazovce počítače po tenkých vrstvách, jakoby pacienta rozřezal, podíval se dovnitř a zase ho bez poškození složil. Navíc má k dispozici počítačový program, ve kterém může obraz různě upravovat, aby zvýraznil některé věci pro něj důležité. Může například vytvořit trojrozměrný obraz některého orgánu či zrekonstruovat řez v jiné rovině, než ve které bylo pacientovo tělo snímáno.
Kdy se provádí CT vyšetření?
Lékař vás může poslat na CT vyšetření akutně například po větších úrazech, zejména při podezření na poranění páteře či lebky. Co nejrychleji jsou také na CT vyšetření posíláni pacienti s cévní mozkovou příhodou, aby se odlišilo případné krvácení od nedostatečného prokrvení tkáně. CT se také používá pro diagnostiku a lokalizaci nádorových onemocnění, vaskulárních onemocnění (aneurysma) a mnoha jiných.
Rizika CT- počítačové tomografie
Při vyšetření výpočetní tomografií je pacientovo tělo krátkodobě vystaveno rentgenovému záření. Je to elektromagnetické vlnění o vlnové délce 10-9 až 10-11 metrů a o vysoké energii. Záření, které se absorbuje v těle, může poškodit živé buňky, zejména buňky, které se dělí. Záření použité při výpočetní tomografii je několikanásobně větší, než záření použité pro běžný rentgenový snímek, i tak je ovšem riziko nějakého poškození velmi malé.
Obecně se rentgenové vyšetřovací metody používají jen v případech, kdy je nutno je použít pro zvolení správné léčby, není totiž stanovena žádná minimální dávka rentgenového záření, která je ještě zdravá.
V těchto případech by tedy bylo mnohem nebezpečnější nepodstoupit CT vyšetření, protože by lékař nezjistil, co vám je a jak vás léčit. Pokud se jedná o vyšetření, které lze odložit, neprovádí se u těhotných žen, zejména v prvním trimestru těhotenství.
Další nebezpečí nežádoucích účinků u CT vyšetření vyplývá z podání tzv. kontrastní látky. Tato látka se nepodává vždy a lékař vás o její případné aplikaci vždy předem informuje. Jedná se o látku obsahující sloučeninu jódu. Může se na ní vyskytnout alergická reakce a to i u lidí, kteří nevědí, že jsou na něco alergičtí. U lidí zvýšené ohrožených alergickou reakcí (alergici, astmatici) se před vyšetřením podává lék zmírňující alergickou reakci a po vyšetření jsou všichni pacienti sledováni minimálně 30 minut v nemocnici, aby se při případné alergii mohlo léčebně zakročit.
Kontrastní látka se vyloučí z těla rychle ledvinami, pro nemocné ledviny to ale může představovat větší zátěž a je třeba zvýšeně pít.
Co dělat před CT- výpočetní tomografií
Zda je nutné se na vyšetření nějak připravit záleží na tom, zda se bude provádět tzv. nativní CT či CT s kontrastem. Nativní CT znamená, že se pacientovi nepodává žádná kontrastní látka a tudíž není nutná ani žádná příprava. Pokud vás lékař objedná na CT, bude vás informovat, zda se bude jdenat o CT s kontrastem. Při tomto vyšetření se pacientovi podá jodová kontrastní látka do žíly. Lékaře bude před vyšetřením zajímat, zda nemáte nějaké alergie, zejména alergii na jód, zda nemáte astma, onemocnění ledvin či štítné žlázy, zda nejste diabetik. V těchto případech bude zvažovat, zda je pro vás podání kontrastní látky vhodné. Na vyšetření CT s kontrastem je potřeba přijít nalačno, to znamená alespoň čtyři hodiny před vyšetřením nejíst. Pokud jste diabetik, je na to potřeba upozornit, aby se vyšetření přizpůsobilo vašemu režimu. Pacientům ohroženým alergickou reakcí se předem podává protialergický lék. V některých případech můžete být také požádáni o vypití kontrastní látky před vyšetřením – asi 500 ml hořké chuti. Před vyšetřením budete také zřejmě muset podepsat informovaný souhlas – potvrzení, že jste byl(a) obeznámen(a) s průběhem a možnými riziky vyšetření.
Průběh vyšetření CT
Pokud vám má být aplikována kontrastní látka, bude vám sestřička nejprve muset zavést kanylu do loketní žíly. Poté se uložíte na pohyblivou lavici a personál odejde do vedlejší místnosti, odkud vás může sledovat a mluvit na vás mikrofonem. Samotné vyšetření trvá mezi 5-ti a 10-ti minutami a po vyšetřované osobě se při něm vyžaduje nehýbat se a občas se nadechnout a na pár vteřin zadržet dech. Když vám bude do žíly vstříknuta kontrastní látka, můžete přitom mít pocit tepla rozlévající se po těle či nucení na močení, tyto pocity trvají však jen chvíli.
Minimálně 30 minut po vyšetření budete ještě muset setrvat pod dohledem v nemocnici, do té doby se totiž dostavuje většina alergických reakcí. Také je možné, že nebudete moci po vyšetření řídit, pokud dostanete jako protialergický lék lék snižující pozornost, o tom vás bude případně informovat lékař.
Výsledek vyšetření
Výsledné obrazy musí prohlédnout, zhodnotit a popsat rentgenolog. Pokud se jedná o akutní vyšetření, například pro úraz, budete jistě informován ihned. Jinak je k dispozici hotový výsledek lékaři, který vyšetření objednal, většinou do jednoho dne.
Další názvy: počítačová tomografie, "cétéčko", computed tomography, výpočetní tomografie