V textu najdete: Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření
Popis echokardiografie
Echokardiografie je vyšetření srdce pomocí ultrazvuku. Pomocí ní dokáže lékař posoudit nejen anatomii srdce, ale i jeho funkci. Při echokardiografii toiž lékař sleduje srdce při práci v reálném čase, může posoudit, jaký objem krve je srdcem vypuzován, změřit, jak rychle krev proudí jednotlivými úseky a zkontrolovat, jestli se dobře uzavírají a otevírají srdeční chlopně. Toto vyšetření je zcela nebolestivé a nevystavuje pacienta žádnému riziku, přitom není technicky příliš náročné – patří proto k základní vyšetřovací metodě při podezření na onemocnění srdce.
Princip echokardiorafie
Při echokardiografii si prohlížíme srdce pomocí ultrazvuku. Ultrazvuk je
mechanické vlnění, stejně jako zvuk, má ale vyšší frekvenci. Naše ucho
dokáže vnímat mechanické vlnění v rozmezí přibližně 20 – 20000 Hz
(Hertzů – kmitů za sekundu), mechanické vlnění s vyšší frekvencí
označujeme jako ultrazvuk. Fyzikální princip vyšetření je poměrně
jednoduchý: sonda přístroje vyšle ultrazvukovou vlnu, ta některými
tkáněmi projde a od některých se odrazí zpět k sondě, která funguje
zároveň jako přijímač. Vzhledem k tomu, že se ultrazvuk šíří
konstantní rychlostí, může přístroj spočítat podle času, který uplynul
mezi vysláním a přijmutím ultrazvukového signálu, vzdálenost struktury,
od které se ultrazvuk odrazil. Podle intenzity přijatého signálu se pak
daná struktura zobrazí na obrazovce přístroje v různé stupni šedi –
většinou se totiž odrazí jen část ultrazvukové vlny a část projde.
Místa, od kterých se ultrazvuk odrazí kompletně se zobrazí bíle a místa,
kterými ultrazvuk kompletně projde se zobrazí černě. Na stejném principu
pracuje i sonar, který byl poprvé použit za první světové války pro
detekci ponorek, stejný princip můžeme ale najít i v přírodě –
netopýři ‚vidí‘ pomocí ultrazvuku a můžou tak lovit hmyz i ve
tmě.
Při echokardiografii se využívá ještě další fyzikální jev –
Dopplerův jev, mluví se potom o dopplerovském vyšetření či o
‚echo-doppleru‘. Tento jev byl popsán původně pro světelné záření,
ale podobný princip funguje i u zvuku. Jde o to, že pokud se ultrazvuk
odrazí od objektu, který se pohybuje směrem od sondy či k sondě, změní
se jeho frekvence. Podle změny frekvence přijatěho signálu pak může
přístroj vypočítat rychlost pohybu daného objektu vzhledem k sondě.
Přístroj tak může zobrazit proudění krve v srdci a velkých cévách, na
obrazovce přístroje lékař uvidí různé barvy podle směru a rychlosti
proudění krve.
Princip echokardiografu
Sonda echokardiografu obsahuje tzv. piezoelektrický krystal, který působením střídavého elektrického proudu deformuje svůj tvar – vlastně vibruje v závislosti na frekvenci střídavého proudu a tím generuje ultrazvuk. Opačný jev je využíván k zachycení odražených signálů (ech) – krystal je přijatým ultrazvukem deformován a tím generuje elektrické napětí. Většinou je stejný krystal používán jako vysílač ultrazvukového signálu (0,5 % provozná doby) i jako jeho přijímač (99,5 % provozní doby). Používá se ultrazvuk o frekvenci mezi 2 až 15 MHz.
Co dělat před echokardiografií
Na „echo srdce“ vás pošle lékař při podezření na onemocnění srdce. Na vyšetření se není třeba nijak speciálně připravovat.
Průběh echokardiografie
Echokardiografie se nejčastěji provádí v lékařské ambulanci, ale u hospitalizovaných pacientů je možno zajet s přístrojem přímo k lůžku nemocného. Ve vyšetřovně budete nejprve požádáni, abyste si odložili do půl těla, poté se položíte na lůžko a lékař nanese na váš hrudník trochu gelu, který umožní lepší šíření ultrazvuku ze sondy do vašeho těla. Při vyšetření budete ležet nakloněni na levý bok, lékař bude jezdit sondou po vašem hrudníku a sledovat obrazovku. Celé vyšetření zabere jen několik minut.
Výsledek echokardiografie
Výsledek vyšetření vám obvykle sdělí ihned lékař, který vyšetření provádí. Z echokardiografie může posoudit, zda vaše srdce není zvětšené, zda se jeho svalovina rovnoměrně stahuje a zda vypuzuje dostatečné množství krve. Může si také prohlédnout srdeční chlopně, zda se kompletně uzavírají – pokud ne, hovoří se o nedomykavosti chlopně – a zda se dostatečně otevírají – pokud ne, jde o stenózu chlopně. Lékař může při tomto vyšetření také odhalit například infekční onemocnění srdečních chlopní (endokarditidu) či přítomnost nadměrné tekutiny v osrdečníku, v prostoru obklopujícím srdce. U dětí může echokardiografie odhalit vrozené vývojové vady srdce.
Další názvy: ECHO, ultrazvukové vyšetření srdce, zátěžová echokardiografie
