V textu najdete: Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření
Popis EEG
Elektroencefalografie je neurologická vyšetřovací metoda, pomocí které lze sledovat aktivitu mozku. Nervové buňky si mezi sebou předávají signály pomocí změn elektrického napětí. Změny elektrického napětí se v malé míře propagují až na povrch hlavy, kde jsou registrovány citlivými elektrodami a zaznamenány do grafu. EEG má využití především v diagnostice epilepsie a poruch spánku.
Princip Elektroencefalografie
Elektroencefalografie, zkráceně EEG, vyšetřuje činnost lidského mozku tím, že snímá na povrchu hlavy elektrické potenciály, které neustále vznikají mozkovou činností. Nervové buňky mezi sebou komunikují pomocí proudění nabitých iontů, při jejich aktivitě tak vzniká elektrický potenciál, šířící se v určité míře do okolí. Tyto potenciály tak můžeme snímat na povrchu hlavy, signál, který se dostane přes lebku a měkké tkáně až na povrch hlavy je velmi slabý, řádově jde o mikrovolty. To je tisíckrát menší signál, než který snímáme při podobném vyšetření srdce, při** EKG**.
Elektroencefalograf, jak se nazývá přístroj pro vyšetření EEG, tak musí být schopen tatkto malé signály zesílit a odfiltrovat šum. Při vyšetření pomocí EEG se pacientovi umístí na hlavu speciální čepice, která obsahuje většinou 19 elektrod, přístroj snímá po určitou dobu elektrickou aktivitu z každé elektrody a zaznamenává je do grafu – elektroencefalografu.
Vzniklá křivka vypadá na první pohled jako neuspořádaná klikatá čára. Pro její správné hodnocení musí mít lékař dostatečné zkušenosti.
Na elektroencefalogramu lze odlišit několik základních elektrických aktivit mozku, které se označují řeckými písmeny. Liší se frekvencí a amplitudou (výškou) vln. Dále lze na grafu zachytit takzvané grafoelementy, což jsou krátké výkyvy elektrické aktivity, některé takové typy vln se často vyskytují u nemocných epilepsií. Typ elektrické aktivity závisí na věku vyšetřované osoby, na stavu bdělosti, na přítomnosti nějakých onemocnění.
První EEG vyšetření provedl v roce 1929 německý lékař Berger, rozvoj této metody nastal ale až v 50. letech minulého století.
Co lze vyčíst z elektroencefalogramu?
Na EEG záznamu se stanovuje typ elektrické aktivity mozku. Rozlišuje se několik typů:
Aktivita alfa je charakterizována vlnami o frekvenci mezi 8 a 13 Hz a objevuje se při zavření očí v bdělém stavu. Aktivita beta je charakteristická pro bdělý stav s otevřenými oči, jsou to vlny o frekvenci 14 až 30 Hz. Dál se rozlišují například aktivity s nízkou frekvencí theta a delta, které se objevují ve spánku.
Mimo této základní aktivity se může na EEG objevit nějaké další úkazy, například různé takzvané epileptoformní vzorce, které se hledají zejména u podezření na epilepsii.
Kdy a proč se EEG provádí?
Obecně lze říci, že se EEG provádí při podezření na poškození mozku. Lze na něm odhalit nějaké ložiskové abnormality v mozkové činnosti a lokalizovat oblast mozku, kde se vyskytují. EEG je důležitým vyšetřením při diagnóze epilepsie, může ukázat místo v mozku, které je za epilepsii zodpovědné, o jaký typ epilepsie se jedná a také se na EEG může kontrolovat účinnost léčby.
Někdy, při nejasné příčině nějakých záchvatů podezřelých z epilepsie, se provádí takzvané video-EEG vyšetření, kdy je pacient hospitalizován na několik dní, v jeho pokoji je kamera a neustále je mu snímáno EEG. Při objevení se záchvatu tak lze porovnat EEG křivku a průběh záchvatu na videu, lze tak někdy stanovit diagnózu epilepsie, či ji vyloučit. Podobně lze za hospitalizace diagnostikovat poruchy spánku, kdy se sleduje, zda jsou ve spánku přítomny na EEG příslušné typy mozkových aktivit. Při diagnostice spánkových poruch je pacient přijat večer do nemocnice do spánkové laboratoře a v noci během spánku je mu snímáno EEG, ale také EKG, pohyby očních bulbů, svalová aktivita pomocí senzoru na bradě a dechové funkce.
Lékař vás také může poslat na EEG vyšetření, pokud trpíte
migrénou, zvlášť pokud se jedná o migrénu
s takzvanou aurou, což jsou různé vjemy, nejčastěji světelné,
které předcházejí vlastní migréně. EEG vyšetření dokáže odlišit,
zda se jedná o migrénu nebo o tzv. parciální epilepsii,
která má odlišnou léčbu.
EEG se dál provádí pro posouzení ložiskových postižení mozku například
po úrazech, mozkových příhodách, při nádorech
mozku.
Na EEG lze také posoudit hloubku bezvědomí u lidí v kómatu.
Rizika EEG
EEG vyšetření nemá žádná rizika, nevystavuje pacienta žádným škodlivým účinkům, ani není bolestivé.
Co dělat před EEG
Na EEG vyšetření se není třeba nijak speciálně připravovat. Jen pokud plánujete návštěvu kadeřníka, je lepší ji odložit na dobu po vyšetření, při vyšetření se vám může rozcuchat účes.
Průběh vyšetření EEG
EEG se většinou provádí jako ambulantní vyšetření. Pacientovi je na hlavu nasazena speciální čepice s elektrodami, na které bylo předtím naneseno trochu vodivého gelu. Po umístění čepice a po jejím připojení k přístroji se pacient uloží na vyšetřovací lůžko. Celé vyšetření trvá asi 30 minut. Během vyšetření je občas pacient vyzván, aby na určitou dobu zavřel či otevřel oči, aby určitou rychle zhluboka dýchal. V určité fázi je také pacient vystaven světelným zábleskům, na EEG se tak může ukázat citlivost na světlo, která je přítomná u určitých druhů epilepsie.
Výsledek EEG
Výsledek vyšetření, tedy elektroencefalograf, je lékaři k dispozici ihned během vyšetření. Neurolog, který EEG provádí vás bude ihned informovat o výsledcích, detailní popis vyšetření s vytisknutým grafem bývá také k dispozici většinou ihned, popřípadě je zaslán lékaři, který vyšetření objednal.
Další názvy: Elektroencefalografie, vyšetření elektrických mozkových potenciálů
