V textu najdete: Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření
Popis EKG
Elektrokardiografie, neboli EKG, je vyšetření, při kterém přístroj snímá elektrickou aktivitu srdce. Výsledkem je elektrokardiogram, graf zaznamenaný obvykle na milimetrovém papíře. Je to křivka změn elektrického napětí mezi dvěma body v průběhu času. Vyšetření EKG je rychlé, levné a nenáročné pro pacienta, přitom přináší mnoho důležitých informací o funkci srdce. Proto patří mezi základní vyšetření v interní medicíně.
Jak EKG funguje?
Impulsem pro stah jakékoli svalové buňky je v podstatě změna elektrického napětí mezi vnějškem a vnitřkem buňky. To samé platí i pro srdeční sval, jehož buňky musejí navíc pracovat velmi ukázněně a koordinovaně. Prvotní elektrický impuls vzniká ve shluku specializovaných buněk v srdeční síni (tzv. sinoatriální uzel), odkud je rychlými drahami distribuován do celého srdce tak, aby se srdeční sval koordinovaně stáhnul a co nejefektivněji vypudil krev ze srdečních dutin. Při ochabování srdečního svalu se napětí zase vrací do výchozího stavu. Tyto elektrické změny v průběhu srdeční práce se šíří až na povrch těla (jde řádově o milivolty), kde je můžeme snímat pomocí elektrod – a to se právě dělá při elektrokardiografickém vyšetření.
Kdy a proč se vyšetřuje EKG?
EKG je základním vyšetřením při podezření na onemocnění srdce. Používá se při diagnostice ischemických změn srdečního svalu, to jest změn z nedostatku kyslíku, jejichž nejvážnějším projevem je smrt srdečních buněk z nedostatku kyslíku – infarkt myokardu. Dále se pomocí EKG diagnostikují arytmie – poruchy srdečního rytmu. Na EKG se může projevit např. i zvětšení srdce při jeho selhávání nebo plicní embolie. EKG se běžně provádí v rámci předoperačního vyšetření před plánovaným výkonem v celkové anestézii nebo v rámci celkového interního vyšetření.
Všichni pacienti hospitalizovaní na jednotce intenzivní péče jsou neustále monitorováni pomocí EKG.
Co dělat před EKG
Před vyšetřením není potřeba dodržovat žádný speciální režim. Jen je vhodné být v klidu a pokud jste právě vyběhl(a) schody, trochu se vydýchat, aby srdce pracovalo ve svém běžném, klidovém režimu.
Proces vyšetření EKG
Pacient, který podstupuje EKG vyšetření, si musí odložit do půl těla, popř. sundat i ponožky či punčochy – musí být přístupný pacientův hrudník, kotníky a zápěstí. Poté se položí na lehátko. Sestřička nebo lékař, který vyšetření provádí, nanese na pacientovu kůži trochu vodivého gelu, který zlepší přenos elektrických signálů na elektrody, a poté připevní vlastní elektrody pomocí gumových přísavek. Existují i elektrody ve formě samolepek na jedno použití, které jsou již gelem napuštěny. Celkem je elektrod deset – 6 na hrudníku a po jedné na každé končetině. Když jsou všechny elektrody rozmístěny, zapne se elektrokardiograf a během několika málo sekund z přístroje vyjede papír se záznamem a vyšetření je hotové.
Během snímání se ovšem pacient nesmí hýbat – všechny svaly mají při práci elektrickou aktivitu a velké pohyby by tedy mohly zakrýt tu srdeční. Samotné vyšetření není nijak nepříjemné, nanejvýš aplikace gelu může trochu zastudit.
Modifikace EKG
Ambulantní monitorování EKG dle Holtera
Při tomto vyšetření má na sobě vyšetřovaná osoba připevněn přístroj 24, popř. 48 hodin. Elektrody jsou na hrudníku a přístroj se upevní kolem pasu, pacient s ním může jít normálně do práce a provozovat jakoukoli jinou běžnou činnost. Toto vyšetření je důležité zvláště pro diagnostiku poruch srdečního rytmu, které se vyskytují občasně, pro potvrzení či vyloučení souvislosti některých potíží s onemocněním srdce. Může se jednat např. o pocity bušení srdce či bolesti na hrudi, které se vyskytují nepravidelně. Pacient si během vyšetření vede deník a v případě nástupu obtíží zaznamená čas. Lékař potom může zkontrolovat EKG v tomto čase.
Intermitentní ambulantní monitorování EKG
Toto vyšetření se praktikuje při obtížích, které se vyskytují méně často. Pacient nosí přístroj na záznam EKG delší dobu než den či dva a aktivuje jej při výskytu obtíží.
Zátěžové EKG
Bývá označováno nejčastěji jako tzv. bicyklová ergometrie, vyšetřuje, jak srdce pracuje při zvýšených nárocích. Pacient jede na rotopedu a přitom je mu snímáno EKG.
Jícnové EKG
Jedná se o méně rozšířené vyšetření, při kterém musí být pacient na lačno. Elektroda se mu zavede do jícnu ústy nebo nosem. Elektroda se takto dostane velmi blízko levé síně a získá se kvalitnější křivka, než při klasickém záznamu EKG. Využívá se při sporném záznamu z klasického EKG, anebo i jako léčebná metoda, při které se při poruchách srdečního rytmu nastolí pomocí elektrické stimulace síně rytmus fyziologický, tedy zdravý.
Výsledek vyšetření
Výsledek vyšetření – záznam EKG je k dispozici ihned, potom je na lékaři, aby ho zhodnotil. Může na něm např. vidět, zda srdce trpí nedostatkem kyslíku, zda pracuje koordinovaně – to jest zda má správný rytmus, zda má správnou frekvenci (počet stahů za minutu), zda není zvětšené. Některé poruchy srdce se ovšem na EKG nemusí projevit, např. poruchy rytmu, které se vyskytnou jen jednou za čas, nebo pokud srdce začne pracovat nedostatečně až při určité fyzické zátěži. Při podezření na takovou poruchu lékař musí provést některá další vyšetření.
Další názvy: elektrokardiografie, zátěžové EKG, ambulantní monitorování EKG podle Ho
