V textu najdete: Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření
Popis lumbální punkce
Lumbální punkce je název odběru při kterém se získává mozkomíšní mok z páteřního kanálu za účelem dalšího vyšetření.
Lumbální punkce slouží především k potvrzení nebo vyloučení zánětlivých onemocnění centrálního nervového systému, mozkomíšních obalů a míchy. Používá se také v diagnostice krvácení při poranění hlavy a mozku.
Odběr se provádí v bederní krajině, v místě, kam už mícha nedosahuje. Její poranění či poškození tedy v žádném případě nehrozí.
Po vyšetření následuje 24 hodinový klid na lůžku jako prevence postpunkčních bolestí hlavy.
Mozkomíšní mok je čirá, bezbarvá tělní tekutina. Má tři důležité funkce - udržuje mozkovou tkáň pod určitým tlakem a tlumí menší otřesy a nárazy, dopravuje do mozkové tkáně nezbytné živiny a odvádí z ní odpadní látky, jeho průtok uvnitř lebeční dutiny a páteře vyrovnává změny nitrolebního objemu krve.
Je přibližně izotonický, obsahuje, na rozdíl od krve, jen málo proteinů a téměř žádné buňky (téměř žádné červené krvinky). Za normálních podmínek je sterilní, to znamená, že v něm nejsou přítomny žádné bakterie.
Lidské tělo obsahuje v průměru asi 150 ml mozkomíšního moku. Při různých onemocněních se mění jeho složení. Rozborem je možné zjistit jaké procesy probíhají v centrálním nervovém systému.
Z historie lumbální punkce
Historicky doložený první odběr mozkomíšního moku se datuje na konci 19. století. Obrovský rozvoj této metody do praxe byl zaznamenán v 50. letech 20. století, kdy se lumbální punkce prováděly takřka při každém podezření na neurologické onemocnění.
V současné době patří mezi běžně prováděná vyšetření. Dá se říci, že v diagnostice některých onemocnění je nezastupitelná (krvácení do páteřního kanálu, zánět mozkových blan).
Kdy se lumbální punkce doporučuje
Na základě anamnézy, klinického obrazu (příznaků) a výsledků dosud provedených vyšetření může lékař, neurolog, chirurg nebo internista doporučit, případně provést, lumbální punkci.
Vyšetření se využívá především k diagnostice zánětlivých nebo degenerativních onemocnění mozku, mozkomíšních obalů, míchy a nervových kořenů. Dále k průkazu krvácení do páteřního kanálu a potvrzení či vyloučení přítomnosti nádorových buněk v mozkomíšním moku.
Lumbální punkci je také možné provést z terapeutických (léčebných) důvodů. Cílem tohoto výkonu je snížení zvýšeného tlaku v mozkových obalech odběrem tekutiny nebo aplikace léků do mozkomíšního moku.
Opakované odběry slouží ke sledování postupu onemocnění nebo úspěšnosti léčby.
Co dělat před lumbální punkcí
Na výkon není třeba žádná příprava. Lumbální punkce trvá pouze několik minut. Po vyšetření následuje 24 hodinový přísný klid na lůžku jako prevence postpunkčních komplikací. Pokud se jedná o ambulantní vyšetření je třeba počítat s následnou hospitalizací. Častěji se ale lumbální punkce provádí v rámci hospitalizace.
Průběh lumbální punkce
Lumbální punkce nevyžaduje speciální vybavení. Běžně se provádí v ambulanci nebo, v případě potřeby, třeba i na nemocničním lůžku. Je nutné pouze zachovat sterilitu všech používaných pomůcek.
K lumbální punkci se používá speciální dutá punkční jehla. Při jejím zavádění je dutina vyplněna kovovým mandrénem (tenké vlákno). Po zavedení jehly na požadované místo se mandrén vytáhne a dutinou v jehle může mok odtékat, případně se tudy mohou aplikovat léky.
Při výkonu je pacient v poloze vleže na boku nebo vsedě, zády k lékaři. Vždy je nutné mít maximálně vyhrbená záda, tzv. „kočičí hřbet“, tak se co nejvíce oddálí obratle od sebe a punkční jehla snadněji pronikne do míšního kanálu.
Odběr se provádí v bederní krajině, ve střední čáře mezi trnovým výběžkem 3. a 4. nebo 4. a 5. bederního obratle. Lékař vyhmatá místo odpočítáním obratlů a následně celou oblast důkladně desinfikuje. Pak provádí znecitlivění místa vpichu a následuje vpich. Zavádění jehly může pacient pociťovat jako tlak. Jinak je odběr nebolestivý. Po zasunutí jehly lékař vyjme mandrén a manometrem změří počáteční tlak mozkomíšního moku v míšním kanále. Pak se provádí vlastní odběr moku do sterilních zkumavek. Za normálních podmínek mok samovolně po kapkách vytéká. Už při odběru hodnotí lékař zrakem barvu a příměsi mozkomíšního moku. Odebrané vzorky se odesílají k biochemickému, mikrobiologickému a imunologickému vyšetření. Na závěr se ještě jednou změří manometrem tlak a punkční jehla se vyjme. Místo se sterilně zakryje a pacient je uložen do vodorovné polohy.
Po lumbální punkci
Po odběru mozkomíšního moku musí pacient dodržovat přísný klid ve vodorovné poloze a přijímat větší množství tekutin. Po dobu 24 hodin není dovoleno ani zvedat hlavu. Jedná se o prevenci postpunkčních bolestí hlavy, které jsou sice přechodné, ale bývají velmi intenzivní.
Výsledek lumbální punkce
Během odběru si lékař všímá hustoty, barvy, příměsí mozkomíšního moku, dle tohoto hodnocení může znát předběžné výsledky vyšetření.
Mozkomíšní mok je za normálních okolností průhledný a bezbarvý. Obsahuje malé množství bílkovin, cukrů a bílých krvinek. Je sterilní, to znamená, že v něm nejsou přítomny žádné bakterie. Růžově nebo tmavě hnědě zbarvený mok znamená krvácení. Zakalení vzbuzuje podezření na infekci.
Definitivní výsledky laboratorních rozborů jsou známé během 1-2 dnů. Kultivační vyšetření pak trvá o něco déle 5-14 dní.
Další názvy: LP, "lumbálka", vyšetření mozkomíšního moku