Byla jsem na odběru několikrát, protože mám leukémii a 60% KD postiženou. Po prvé mi dělali odběr bez umrtvení - no, bolelo to, ale přežila jsem to a to jsem na bolesti hodně citlivá. Myslím, že hůř na tom byla sestřička, která mi dala obě zápěstí, ať prý mačkám jak chci, hlavně ať se nehýbu. Druhý den přišla chudinka do služby s pěknýma modřinama. To bylo asi před 5 lety, kdy mi na nemoc přišli. Od té doby jsem byla na odběru ještě 3×. Naposledy mi to dělali když jsem byla před týdnem v nemocnici, přímo na pokoji, kde jsem byla sama a to jsem byla uspaná, tedy ani bych to nevěděla, kdyby mne na ten výkon neupozornili.

Odběr kostní dřeně jsem absolvovala několikrát a to jak z hrudní kosti, tak z pánevní lopatky. Bolí hlavně umrtvující injekce, samotný odběr je spíš takový nepříjemný tlak a po odběru z pánve jsem několik dnů nemohla ležet na „použitém“ boku. Jinak po vpichu zůstane jen malý stroupek, místo je na dotek trochu citlivé - asi jako modřina. Ale proti odběru je mnohem horší čekání na výsledky a konečný verdikt, to bolí „duše“ a to je mnohem horší…

Dnes som bol na odbere vzorky a neni to nič hrozné, ale každý znáša bolesť inak. Je to v hlave. Pani primárka mi dala na výber anestetikum, ale ja som to odmietol a by som sa hanbil pred sestričkami. Ale vážne, neni to nič hrozné, len taký nepríjemný tlak, ale to su prkotiny. Ja som žiadne „recenzie nečítal“, lebo ľudia dnešnej doby nič nevydržia. Ja mám leukémiu a vyrovnal som sa s tým, aj z mojou ženou hned v ten den. Ludia žerú hovadiny, nemaju pohyb a potom sa čudujú, že su tak vážne chorí. Ja som športovec, ale moja strava a určité návyky neboli bohviečo. Takže teraz nelamentujem, ale zmenil som návyky. Prestal som fajčiť, jesť mäso, nepijem, normálne pracujem, športujem, no proste nuda. Ľudia, neberte sa vážne, nikdo z tohoto sveta živý neodíde. Takže pevné nervy pri odberoch, sú aj horšie veci, napr. malý plat. Zdravím!

Nedávno jsem byla na odběru kostní dřeně z hrudní kosti. Brali mi ji v Brně Bohunicích a musím říct, že celý zákrok byl v podstatě bezbolestný. Jediné, co jsem trochu cítila, byla štiplavá umrtvovací injekce, ale samotné prorážení kosti a nasávání krve z kosti vůbec nebolí, jen cítíte mírný podtlak. Možná v minulosti byl odběr velkým strašákem, ale dnes bych se toho vůbec nebála. Zákrok navíc proběhne rychle a ani pár hodin po něm, ani několik dní po něm, vás nic nebolí. Rána zůstane jen velmi malá a hned po zákroku vypadá jako malý červený pupínek.

Včera mi provedli trepanobiopsii (odběr kostní dřeně z lopaty kosti kyčelní).

Protože se na internetu dozvíte nepřeberné množství „zaručených“ informací, píši vlastní zkušenost. Měl jsem z toho větší obavu, než jaké to ve skutečnosti bylo. Nemusíte se toho zbytečné bát. Lokální anestezie funguje, kost se sice neumrtví, to může při odběru zabolet, ale není to nic hrozného, jsou horší bolesti (s porodem to porovnat neumím, jsem chlap, ale rozhodně je to menší bolest než nakopnutí do rozkroku).

Po zákroku to pak ještě bolí, je tam podlitina a trochu je třeba měnit polohu (chvíli ležet, chvíli stát, sedět raději méně). To je ale normální. Takže se toho zbytečně nebojte, horší je to čekání na výsledky.

Před několika dny jsem absolvovala vyšetření kostní dřeně z lopaty pánevní. Před vyšetřením jsem se informovala na internetu jakým způsobem toto vyšetření probíhá. Po všech těchto informací jsem se připravila na to nejhorší. Ráda bych k tomuto vyšetření pověděla, že jsem se zbytečně obávala, ale opak je pravdou kostní dřeň kterou mi odebírali jsem cítila od prvního vpichu až až po odebrání vzorku byla to opravdu velká bolest myslím si kdyby anestezie byla silnější nemusela jsem tuto bolest vnímat. Celkově toto vyšetření trvalo v průměru dvaceti pěti minut.

Týden před zákrokem jsem s obavami brouzdal na internetu a sháněl zkušenosti ostatních, zda je toto vyšetření bolestivé. Dost mne některé názory typu – „bolí to jak poslední fáze porodu“, „raději umřu, než ještě jednou zažít tu bolest“, apod. vystrašily. Dnes vidím, že je lepší na internetu nic nehledat - je to ztráta času a zbytečně se člověk předem stresuje. Snášení bolesti je individuální, ale tento odběr je vážně nebolestivý. Horší je snad trhání zubu.

Na vyšetření jsem se dostavil v plánovaný čas, spolkl nějaké dvě tabletky a asi půl hodiny čekal na příchod lékaře. Setra natřela místo vpichu dezinfekcí a podala mi ruku, abych ji pevně tiskl. Asi nejbolestivější z celého zákroku byl silný tlak prstů lékaře, který si hledal správné místo pro vpich. Mám pocit, že snad lékař ani neaplikoval žádnou injekci pro lokální anestézii - jen mi řekl, ať se nebojím.

Najednou jsem cítil pouze nepříjemný tlak do pánevní kosti. Vše trvalo pár minut a po chvíli mi lékař řekl, že to nejhorší mám za sebou, že už má váleček dřeně vyjmutý. Následoval další již zcela nebolestivý vpich pro odběr nějaké tekutiny a bylo hotovo.
Po zákroku jsem měl domluven odvoz, ale raději jsem absolvoval cestu domů (asi 30 minut chůze) pěšky na čerstvém vzduchu. Vůbec nic jsem necítil, bolest se nedostavila ani po odeznění anestetik. Ani druhý a následující den jsem necítil žádnou bolest.
Děkuji tímto lékaři a personálu hematologické kliniky za profesionální a příkladný přístup.

Dneska jsem absolvoval odběr kostní dřeně z pánevní kosti. Mohu zde všechny ujistit, že navzdory své pověsti se jedná o téměř bezbolestný výkon. Injekce pro lokální anestezii je asi tak to nejhorší, co bylo cítit.

Při výkonu jsem neustále čekal, že teď to přijde, ohlušující bolest, při které si prokousnu zápěstí, a místo toho jsem najednou uslyšel, že je hotovo. Nanejvýš jsem vnímal, že tam vzadu se něco děje. Pak jsem si poležel dvě hodiny na lůžku a poslali mě domů.

Po odeznění anestetik (asi 4 hodiny) mám pocit jako po špatně píchnuté injekci. Ještě jednou opakuji: není se čeho bát a kdyby mi teď zavolali, že se něco nepovedlo a že zítra musím zase, neměl bych s tím žádný problém. Tímto způsobem chci i poděkovat personálu na oddělení hematologie v nemocnici v Pelhřimově za perfektní práci i přístup.