V textu najdete: Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření
Odběr kostní dřeně
Kostní dřeň vyplňuje dutinu všech kostí. Rozlišuje se červená kostní dřeň, ve které probíhá krvetvorba a která je v době narození ve většině kostí, v dospělosti pak hlavně v krátkých a plochých kostech (třeba v obratlech). Ostatní kosti jsou vyplněny žlutou kostní dření, která je představována hlavně tukovými buňkami a šedou, což je přeměněná žlutá kostní dřeň ve vyšším věku. Ve žluté a v šedé kostní dřeni neprobíhá tvorba krevních buněk. Pro život je důležitá právě dřeň červená. V ní se nacházejí krvetvorné (hemapoetické) buňky. Každá tato buňka se rozdělí na dvě – z jedné vznikne buňka, která se dělí dále na specifickou krevní buňku, a druhá buňka zůstane kmenovou krvetvornou, která zachovává počet kmenových buněk. Tím je zajištěna stálost počtu.
Po sérii dělení pak dřeň opouští červené krvinky důležité pro přenos kyslíku z plic k orgánům a oxidu uhličitého do plic z tkání, bílé krvinky, jejichž hlavní role je v imunitních reakcích a krevní destičky pomáhájící při srážení krve. Všechny tyto krevní elementy jsou v krvi ve stálém poměru a mají určité početní rozmezí. Pokud má pacient nějaké onemocnění, které kostní dřeň postihuje, změní se zastoupení jednotlivých buněk v krevním obraze. U nich je pak třeba vyšetřit i kmenové buňky – tedy kostní dřeň. Kostní dřeň má také velký význam jako materiál pro transplantace. Při nich je pacientova kostní dřeň potlačena a je mu podána kostní dřeň zdravého dárce. Ta pak, pokud je transplantace úspěšná, nahradí dřeň původní.
Co dělat před odběrem kostní dřeně
Příprava na toto vyšetření záleží na tom, jak bude probíhat. U odběru pomocí jehly je nutná hospitalizace.
Proces odběru kostní dřeně
Existuje několik způsobů odběru. Neinvazivní způsob spočívá v podání léku, který uvolní kmenové buňky do oběhu a ty jsou z něj pak vychytány separátorem. Pacientovi je zavedena kanyla, jíž prodí krev do separátoru, což je přístroj, který dokáže oddělit krvetvorné buňky od ostatních. Poté je pacientovi jeho krev vrácena. Jedná se o stejný postup jako třeba při darování krevní plazmy. Invazivní metodou je odběr z lopaty kosti kyčelní. Při něm je pacientovi v narkóze zavedena jehla do kosti a tou je pak nasáta kostní dřeň. Samotná dřeň pak vypadá jako normální krev. Při tomto zákroku musí být pacient hospitalizován a po odběru může být místo, z kterého byla dřeň odebrána, bolestivé. Je také možné darování pupečníkové krve, která obsahuje krvetvorné buňky.
Výsledek odběru kostní dřeně
Odběr kostní dřeně se provádí u pacientů, u kterých je třeba vyloučit chorobný proces, který by mohl v kostní dřeni probíhat – akutní i chronické leukémie. Další využití má v* transplantologii*.
Rizika vyšetření
Pokud je odběr prováděn s pomocí separátoru, je riziko minimální a
stejné jako při odběrech plazmy. Je nutné, aby měl pacient před odběrem
vyšetřen krevní obraz. Při odběru z lopaty kosti kyčelní mohou nastat
komplikace při anestezii, proto je nutné, aby měl pacient předoperační
vyšetření, která stanoví lékař. Další komplikace mohou nastat po
zákroku – nejčastější z nich je bolestivost místa odběru.
Další názvy: Punkce kostní dřeně, Punkce z kosti