V textu najdete: Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření
Popis sternální punkce
Sternální punkce je výkon, při kterém lékař proniká speciální jehlou do hrudní kosti a nasaje z ní malé množství kostní dřeně. Vzorek kostní dřeně se pak vyšetřuje v laboratoři. Název výkonu je odvozen od latinského názvu pro hrudní kost – sternum, punkce znamená nabodnutí. Tento výkon se používá pro diagnostiku, určení stadia či sledování účinnosti terapie mnohých onemocnění krve.
Co je to kostní dřeň
Kostní dřeň je měkká tkáň uložená uvnitř kosti, je to vlastně kostní morek. Pro lékařské vyšetření se odebírá červená kostní dřeň, což je tkáň, ve které vznikají červené krvinky, krevní destičky a většina bílých krvinek. Červená kostní dřeň se skládá z takzvaného stromatu, což je síť podpůrných buněk, a z kmenových buněk krvetvorby, které se neustále dělí a dávají vznik různým typům krevních buněk – červeným krvinkám, bílým krvinkám a krevním destičkám.
Asi do pěti let věku máme červenou kostní dřeň ve všech kostech, u dospělých však probíhá krvetvorba jen v některých lokalizacích – jsou to především ploché a krátké kosti jako jsou kosti lebeční, hrudní kost, žebra, obratle, pánev, ale také v koncových částech dlouhých kostí. Uprostřed dlouhých kostí je do dospělosti červená kostní dřeň nahrazena kostní dření žlutou, ve které už krvetvorba neprobíhá. Obsahuje hlavně tukové buňky, a proto má také žlutou barvu. Ve stáří pak bývá žlutá kostní dřeň nahrazena dření šedou.
Kdy a proč se kostní dřeň vyšetřuje?
Kostní dřeň je sídlo krvetvorby, a proto se vyšetřuje zejména při podezření na onemocnění krve. Důvodem pro odebrání vzorku kostní dřeně tak může být například anémie, to jest nedostatek červených krvinek, jejíž příčinu se nepodařilo zjistit z vyšetření krve. Vyšetření kostní dřeně se provádí i pro objasnění jiných anomálií v krevním obraze, např. při zvýšení či snížení počtu bílých krvinek či krevních destiček v krvi. Takovéto anomálie se mohou odhalit i náhodně při vyšetření krve pro nějaké jiné onemocnění. Vyšetření krevní dřeně má důležitou úlohu v diagnostice leukémií, v určení jejich stádia a také ve sledování účinnosti jejich léčby.
Vyšetření kostní dřeně se ale někdy provádí také například při dlouhotrvající horečce neznámého původu, zejména u lidí se špatně fungujícím imunitním systémem, kdy může toto vyšetření odhalit cizí mikroorganismy.
Princip sternální punkce
Při sternální punkci se po lokálním znecitlivění pronikne speciální jehlou do dutiny hrudní kosti, kde se nachází červená kostí dřeň. Odtud se pak nasaje malé množství dřeně. Jednotlivé kapky s kostní dření se většinou ihned roztírají na podložní sklíčka, která jsou odeslána do laboratoře. Tyto preparáty se v laboratoři obarví a laborant či laborantka je pak prohlíží pod mikroskopem, popřípadě jsou provedena ještě jiná laboratorní vyšetření dřeně. Lékař tak zjistí zastoupení jednotlivých buněk ve dřeni a může také odhalit nějaké abnormální buňky, například buňky nádorové.
Alternativní vyšetření
Z dřeně získané sternální punkcí můžeme vyšetřovat pouze buňky samy o sobě, při nasátí a nanesení na sklíčko se totiž rozruší původní struktura dřeně. Někdy je ovšem důležité prohlédnout si celkové uspořádání kostní dřeně, může se tak například zhodnotit poměr stromatu ke krvetvorným buňkám. Pro tento účel se provádí takzvaná trepanobiopsie kostní dřeně. Ta se provádí výhradně z lopaty kosti kyčelní. Při trepanobiopsii se odebere speciální dutou jehlou o průměru asi 4 mm váleček tkáně, který se dále vyšetřuje v laboratoři. Z lopaty kosti kyčelní se však může odebrat kostní dřeň také prostou punkcí, obdobně jako u sternální punkce. U dětí mladších jednoho roku se punkce kostní dřeně provádí nejčastěji z holenní kosti a pod celkovou anestézií.
Rizika sternální punkce
Komplikace sternální punkce jsou velmi vzácné, může dojít k lokálnímu krvácení či infekci. Po výkonu může několik dní přetrvávat mírná bolestivost v místě vpichu.
Co dělat před sterální punkcí
Sternální punkce nepatří mezi příliš častá vyšetření v medicíně, před tím, než vás na ni lékař pošle budete mít jistě za sebou již rozbor krve – minimálně krevní obraz a testy na krevní srážlivost, popřípadě jiná vyšetření. Na sternální punkci se nemusíte nijak zvlášť připravovat, můžete před ní normálně jíst, pít i užívat své léky. Může se provádět i ambulantně.
Před sternální punkcí je důležité informovat lékaře, zda nemáte nějaké alergie, například na anestetikum či na jodovou dezinfekci, jaké léky užíváte a zda máte nějaké poruchy krevní srážlivosti. Lékař také bude chtít vědět, zda netrpíte osteoporózou a zda jste prodělali chirurgii hrudníku, při které byla proťata hrudní kost.
Proces sterální punkce
Samotný výkon trvá asi 15 až 20 minut. Pacient si nejdříve musí odložit do pasu a položí se na záda na lůžko. Lékař nejprve vydezinfikuje hrudník v okolí plánované punkce, což je horní část hrudní kosti, poté vpíchne jehlou pod kůži lokální anestetikum. Poté už by pacient neměl cítit bolest. Lékař poté maličko nařízne kůži nad hrudní kostí a otáčivými pohyby poté pronikne speciální jehlou do dřeňové dutiny hrudní kosti. Pacient přitom cítí tlak. Lékař poté nasaje trochu červené dřeně do stříkačky. Poté vyjme jehlu a na místo vpichu dá sterilní krytí.
Pokud je výkon prováděn ambulantně, může pacient většinou již po půl hodině odejít domů, jen se nedoporučuje daný den provádět nějaké namáhavé činnosti.
Výsledek sternální punkce
Výsledek vyšetření je zpravidla lékaři k dispozici do několika dnů až týdne.
Další názvy: punkce kostní dřeně, aspirace kostní dřeně, odběr kostní dřeně z hrudní kosti
